Tento článek nečtěte!

Proč jste to udělali? Proč jej čtete? Píšu přeci jasně, tento článek nečtěte. Dobře, když jste začali, pokračujte.

Proč?

I já se ptám. Ptám se politiků, jak se vzletně říká, napříč politickým spektrem. Ptám se tedy. Máte vy všichni, kteří rozhodujete o čemkoliv, ať jste vládnoucí koalicí, či kontrolní opozicí, máte vy všichni zájem o ty druhé, o společnost? Máte zájem o lidi, kteří s vámi žijí v sousedství? Budete mít zájem, i když půjde o jiné náhledy, názory? Přijmete stanovisko i konkurenční strany a jejich představitelů, pokud dává smysl a ukazuje směr rozvoje? Opravdu chcete pochopit i způsob uvažování těch druhých?

Nakolik jste ochotni přijmout stanovisko a názory protivníka, konkurenta z jiné party, souseda?  Není to tak, že chcete prosadit vždy pravdu, ale jen tu svoji? A co váš protějšek, je jeho názor, pohled na věc, snad nesprávný? Kam až sahá vaše zvědavost? Kam až dosahuje „vaše“ pravda?

Politici jsou v zajetí svého ega. Každý hovoří o komunikaci, každý předestírá otevřenost. A skutečnost?

Skutečnost je prostá, ale i hloupá. Je to egoistické prosazování vlastního já. Egocentrický politik (jsou i jiní?) smýšlí převážně jen o vlastním prožívání a chování, o svých osobních názorech, přáních a cílech. Hloupé je na tom to, že zkušený politik to dokáže zaobalit do spousty slov. Sdělení je zaobaleno do mnoha vrstev stříbrných a zlatých pozlátek. A uvnitř? Zkažený starý fondán s prošlou dobou expirace.

Proč se neříká pravda?

Protože nikdo nevíme, co je vlastně pravda. Pravda vnímaná tělesným smýšlením může být úplně jiná než skutečná pravda. Ale co to je skutečná pravda? Pokud tedy přemýšlíme tělesným rozumem, tak se pojem pravda mění podle toho, kolik lidí nějaké věci věří, tedy jaká je společenská nálada.

Operování s pojmem pravda má smysl tehdy, existuje-li absolutní norma. A to je ten začarovaný kruh. Kdo určí, kdo stanoví „absolutní normu?“ A proč?

Pravda se mění podle toho, jak mnoho lidí tomu věří. Právě proto i sebevětší hloupost, klam, stupidnost se stane pravdou, je-li stále dokola „omýlána“ a personifikována za absolutní normu.

A tak se ptám opět proč, proč nám vládnou politici?